STRUČNÝ PŘEHLED O VÝTVARNÉM ŽIVOTĚ
Výtvarné nadání zřejmě zdědil po svém otci, který byl zručným kreslířem a řezbářem, po matce, která se věnovala lidové výšivce. S kreslením se seznamoval od útlého věku (4 roky - dětské kresby, 6 let - pastelky, 10 let akvarel)
. Na základní škole se zúčastňoval dětských výtvarných soutěží na okrese Humpolec. Základní vzdělání ukončil na škole v Senožatech.V poslední třídě ZŠ měl samé jedničky - jen jednu dvojku - a to z kreslení 
Je to nádherná skutečnost po 120 výstavách a autor je na tuto zvláštnost patřičně hrdý. V Senožatech se také setkal s prvním "živým" malířem (Karel Drdel - jehož kopie holandského Mistra je nyní ke shlédnutí v Podblanické galerii ČSOP Vlašim).
V roce 1951 nastoupil na Pedagogické gymnázium v Jihlavě, kde na n
ěho měli po umělecké stránce velký vliv profesoři Miroslav Anger, Jan Urbanec a Bohumil Vondráček. Zde dostal základ kvalitní výtvarné práce. Věnoval se kresbě, práci pastelem, akvarelu a tempeře.Na svém prvním učitelském působišti v Pravěticích si ve velkém bytě pro "řídíciho učitele" jednu místnost upravil jako galerii svých prací adjustovaných do starých rámů, které našel na půdě školy Po absolvování základní vojenské služby (zde se věnoval hlavně hudbě a lehké atletice) pracoval jako učitel v Načeradci. V roce 1959 se oženil (učitelka Alena Lišková) a mladí manže
lé nastoupili na první společné místo ve Zdislavicích. V tomtéž roce také zemřel jeho strýc František Jerman (malíř žijící v Praze) a zdědil po něm veškeré výtvarné potřeby a náčiní. Od té doby se také datuje jeno práce v olejomalbě. První výstavu uskutečnil společně s fotografem Františkem Kaderou v městysi pod Javornickou hůrou, následovala pak další - samostatná. Účastnil se výtvarného dění na okrese Benešov, pořádaných Benešovských salónů. Zde také zaznamenal první větší úspěch, když jeho obraz "Baltik" byl vybrán na krajskou přehlídku výtvarné tvorby do Prahy. V roce 1970 rodina (již se synem Luďkem ) přesídlila do Vlašimi. Zde se mohlo rozvinout jeho výtvarné nadání v širším měřítku. Založil ve městě pobočku Klubu přátel výtvarného umění (KPVU), začal vystavovat své práce na výstavách ve městě i jiných destinacích (Benešov, Praha, Brno, Divišov, Dolní Kralovice, Senožaty, Humpolec, Mělník, Postupice, Klinu, Pritzwalku, Třeboni a jinde. Měnil se jeho výtvarný projev, z dřívějšího příklonu k modrému koloritu přešel na barevnost zemitou (okry, hnědě, oranže), která více koresondovala s přírodou Podblanicka. Velkou jeho láskou se stal motiv bájné hory Blaník, kterou ztvárňoval a ztvárňuje nejen v oleji, ale i grafice (barevné linořezy, monotypy).
V roce 1980 získal ateliér v symbolu Vlašimi - Vlašimské zámecké bráně, kde se mohl velice dobře věnovat hlavně grafice. Když se přiblížila jeho "sedmdesátka" - inicioval vznik Podblanické galerie právě ve "své" bráně.
Město Vlašim se chopilo jeho nápadu a návrhu, zpracovalo projektovou dokumentaci - a od Evropské unie získalo finanční prostředky na rekonstrukci objektu. V roce 2006 byla slavnostně zahájen provoz v PG a zřizovatelem se stal obětavě Český svaz ochránců přírody Vlašim. Galerie je tedy v provozu již 4.rokem a každoročně shlédne její sbírky přes tisícovku návštěvníků. Zvláštností tohoto kulturního zařízení je fakt, že v PG jsou zastoupena díla jak profesionálů - tak i neprofe
sionálních výtvarníků.
Stanislav Příhoda se stal vedoucím této galerie. V roce 2006 založil také Klub přátel PG (v současné době má 30 členů) - aktivní klub pořádá výstavy, besedy, kulturní akce, pravidelné schůzky pod názvem "Hodinka v ateliéru".. V roce 2009 byla v PG otevřena i sekce grafiky, kde díky činnosti kroužků Mladých přátel výtvarného umění (v 70.a 80.létech) jsou ve sbírce zastoupeni tak skvělí grafici jako např. Anderle, Kábrt, Franta, Šámal, Mádlo, Herčík a další.
Stanislav Příhoda své práce prezentoval na 130 výstavách (samostatné i skupinové), je členem Sdružení výtvarníků České republiky.
Za celoživotní výtvarnou práci mu byl v březnu 2013 udělen čestný titul BLANICKÝ RYTÍŘ.